4. V čem se obě varianty shodují a v čem se liší

Regionální okruh by odvedl tranzitní nákladní dopravu nejen z území Prahy, ale i ze silnic I. a II. třídy a také z některých dálničních úseků na rozhraní Prahy a SčK. Navíc díky vREG by nebylo nutné rozšiřovat stávající úseky SOKP na území Prahy (např. 510) či příjezdové komunikace (D7, D8, D10, D11) a stavět novou „dálnici“ I/12 mezi Úvaly a Běchovicemi. Regionální okruh by také z velké části mohl nahradit některé úseky aglomeračního okruhu.

V případě trasy ZÚR je zapotřebí budovat extrémně nákladné a technicky složité tunely a mosty za účelem ochrany obyvatel a přírodních památek. V případě vREG vedoucí převážně v polích, dál od středočeských obcí, by bylo možné realizovat účinná ochranná opatření méně nákladným a jednodušším způsobem.

Je zapotřebí vybudovat kvalitní komunikace kolem Prahy nejen pro nákladní tranzit, ale i kvůli rychlému propojení středočeských měst a obcí, které citelně chybí. A nemusí to být nutně šestiproudé dálnice…

JSME v 21. STOLETÍ, nikoliv v 60. či dokonce 30. letech minulého století, odkud pochází první plány současně prosazované trasy ZÚR.
Je nejvyšší čas na změnu přístupu k plánování dopravní infrastruktury!

Video „4 ROZDÍLY“ ilustruje rozdíly mezi průtahem (SOKP dle ZÚR) a skutečným obchvatem Prahy (alternativa regionální).

Podstatné rozdíly mezi A-ZÚR a regionální variantou z roku 2020.


→  5 HLEDISEK