Teploty v Praze okolo 35 stupňů?
Asi už tady máme začátky klimatické změny. Zdálo se, že nás to čeká někdy v budoucnosti, ale chyba lávky. Díky souběhu jevu El Niňo a dalších nepříznivých klimatických vlivů zažíváme letos v létě ukázku budoucího zcela běžného průběhu léta s vysokými teplotami, bouřemi, přívalovými dešti a půdním suchem.
Na co se tedy můžeme těšit?
Bude se zvyšovat frekvence, výskyt, intenzita a délka trvání období s extrémně vysokými teplotami. Změnami prochází také hydrologický cyklus, stoupá riziko přívalových dešťů a lokálních povodní a zároveň nás čekají období extrémního sucha. Modely počasí předpovídají zvyšující se četnost vichřic a silných bouří. Praha je klimatický ostrov, který v zastavěných oblastech akumuluje teplo ve dne a v noci ho vyzařuje a ohřívá své okolí. Důležitým faktorem je rovněž antropogenní teplo, které se uvolňuje v dopravě, při vytápění nebo klimatizaci.
Ve městě je velký podíl povrchů s nízkou propustností, což způsobuje rychlý odtok vody. Zvětšující se sucho a zhoršená kvalita ovzduší vlivem exhalací z dopravy vede ke zhoršení stavu vegetace. Dopady sucha na městskou krajinu nejsou odvozeny pouze z množství srážek, ale jsou důsledkem trvalého záboru půdy pro stavby a degradace ploch v důsledku způsobu hospodaření. Snížení retenční kapacity krajiny vede k narušení mikroklimatu. Suchem mohou být ohroženy zásoby pitné vody.
A jak se to týká přímo nás lidí?
„Vysoké teploty a vlny horka mají prokazatelný negativní vliv na zdraví obyvatel a extrémní události mohou zvyšovat úmrtnost. Zvýšená tepelná zátěž může vést ke zdravotním potížím, vyšší nemocnosti a úmrtnosti v citlivých skupinách obyvatel, zejména v případě seniorů a lidí s kardiovaskulárními a respiračními onemocněními a malých dětí. Vlivem extrémních teplot se snižuje efektivita práce a klesá pozornost řidičů, což může vést ke zvýšené nehodovosti. Extrémně vysoké teploty mohou negativně ovlivnit ekonomickou výkonnost a vést ke snížení kvality života.“ Citace tohoto nepochybně silného varování je z dokumentu Strategie adaptace hlavního města Prahy na klimatickou změnu (dále Adaptační strategie), který je dostupný z:
https://adaptacepraha.cz/wp-content/uploads/2023/02/strategie_adaptace_cs_website.pdf#page=9
Tento materiál vydal Magistrát hl. města Prahy v roce 2020 a navazuje na Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky, schválené Usnesením vlády ČR v roce 2015.
V roce 2015 se Praha stala členem iniciativy Mayors Adapt, a tím přijala závazek vypracovat strategii adaptace na klimatickou změnu, a poté sledovat a hodnotit proces a průběh adaptačních opatření.
Adaptační strategie obsahuje postupy pro zmírnění dopadů nepříznivých vlivů. Mikroklimatické podmínky lze zlepšovat prostřednictvím zelené infrastruktury. Stromy a trávníky mají schopnost ochlazovat ovzduší, zachycovat srážkovou vodu a prachové částice. Poskytují prostor pro oddych, mají pozitivní vliv na zdraví a estetické vnímání prostředí. Koncept zeleného pásu vytvoří krajinné rozhraní příměstské krajiny a parků, jakousi nárazníkovou zónu mezi zástavbou a vybranými zvláště chráněnými územími (ZCHÚ) a evropsky významnými lokalitami (EVL).
Nezastavěné přírodních plochy umožní lepší provětrávání centrálních částí města. Ekologickou stabilitu zelené infrastruktury nepříznivě ovlivňuje neprůchodnost krajiny a její fragmentizace. Krajinný ráz a krajinné prvky jsou předmětem ochrany, jsou součástí genia loci stejně jako příroda a kulturní dědictví.
Krajina v sobě nese víc, než je vidět na první zhlédnutí. Nese v sobě historii i vzpomínky nedávných generací našich dědů. Pomůže nám se identifikovat s historickou zkušeností naší země i najít sebe sama a své místo v životě v době přítomné.
Fotogalerie „Přírodní park Draháň-Troja a okolí“ obsahuje fotografie z Draháňského údolí, z Čimického údolí a z blízkého okolí.
Na jedné straně jsou přijaté ekologické závazky a na straně druhé jsou z minulosti převzaté megalomanské projekty dálnice D0 vedené po území města Prahy, které popírají všechny tyto závazky a zásady boje s klimatickou změnou. Trasa severní části Pražského okruhu, SOKP 518 a 519, vede přírodním parkem Draháň-Troja, chráněnými přírodními památkami, v těsném sousedství přírodní rezervace, nemovitou kulturní památkou hradiště Zámka, evropsky významnou lokalitou Kaňon Vltavy u Sedlce a všemi jejich ochrannými pásmy.
Vede největším zeleným územím na severu Prahy, které je rekreační zónou pro 50 až 100 tisíc obyvatel sousedících sídlišť. Bez ohledu na legislativní vývoj ochrany území, která byla v uplynulých třech letech ještě rozšířena, je pokračováno v zastaralé koncepci trasování okruhu v profilu šestiproudé dálnice, po které má jezdit přes 100 tisíc vozidel denně. Důsledkem realizace této dálniční stavby bude zničení všech dosud chráněných hodnot.
Jaký je tedy opravdu veřejný zájem?
Je to zdraví a životní podmínky obyvatel žijících na severu Prahy, ochrana přírodních a historických památek, nebo další expanze automobilové dopravy, která je zdrojem zdravotních problémů nejslabších členů společnosti a degradace příměstské rekreační krajiny?
Za mě je nejvyšším veřejným zájmem jednoznačně zdraví a kvalitní život občanů.
Možnosti pobytu v přírodním prostředí v nedotčené krajině se v současnosti stále zmenšují. Krkonošský národní park zvažuje zavedení vstupného, které by omezilo neúměrné množství návštěvníků. I příroda si potřebuje odpočinout, aby se mohla zregenerovat a zůstala zachována pro budoucnost. Škoda, že nedoceňujeme kvality prostředí, které máme na dosah našeho bydliště, kde můžeme najít odpočinek, regeneraci sil a realizaci volnočasových aktivit.
Považuji tento text za naprosto chybný a zcela zbytečně konfrontační v duchu buď A nebo B. V žádném případě to ale není realita. Pochopitelně potřebujeme severní obchvat Prahy, abychom snížili ekologickou zátěž ve městě a stejně tak nikdo neublížil Drahanské rokli. Prosím, abyste mě s podobnou demagogií neobtěžovali. V duchu titulku parafrázuji „Hloupost nebo vývoj“.
Stejně jako řada jiných, kteří se neseznámili s fakty a jen přebírají chybné názory, které jsou bohužel také dlouhodobě prezentovány v médiích, jen slepě věříte v kouzelnou moc okruhu, že po jeho dokončení už nebudou v Praze zácpy (i když po úseku D0 510 bude i po jeho zkapacitnění na 3+3 pruhy docházet k dopravním kongescím a i podle nové bezpečnostní studie úroveň kvality dopravy dosáhne hraničních hodnot už v roce 2025!) a že díky zvýšené intenzitě dopravy se sníží ekologická zátěž (hluk, emise). Jak si to vysvětlujete? Asi podobným způsobem jako v nedávno zveřejněném dokumentu o prodloužení platnosti stanoviska EIA ke zkapacitnění úseku 510, kde se třeba konstatuje, že realizací záměru dojde ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění a ke snížení počtu obyvatel vysoce obtěžovaných a vysoce rušených ve spánku hlukem ze silniční dopravy (to patrně také díky zvýšeným hlukovým limitům od 1. 7. 2023).
Realita je ale bohužel jiná. Transevropská dálnice vedená skrz Prahu nijak výrazně neodlehčí centrálním částem města, neboť podíl tranzitní dopravy na území Prahy je minimální. Dle dat TSK podíl tranzitních cest na objemu cest automobilovou dopravou v Praze činí cca 5 procent. Naopak realizace SOKP v intravilánu Prahy povede prokazatelně k dalšímu nárůstu individuální automobilové dopravy, což potvrzují nejen dopravně-inženýrské podklady, ale i odborné studie a zkušenosti z praxe.
SOKP zvýší atraktivitu individuální automobilové dopravy na úkor udržitelných druhů dopravy a prohloubí problém suburbanizace.
Předpokládáme, že jako přírodovědec nepopíráte klimatickou změnu. V článku zmiňovaný dokument „Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu“ navrhuje řadu opatření, se kterými je však realizace SOKP jako průtah Prahou v rozporu. Je opravdu hloupé nesledovat vývoj a chybné je také vaše tvrzení „v duchu buď A nebo B“, protože existuje široká škála udržitelných dopravních alternativ v pražské aglomeraci, které jsou (na rozdíl od SOKP 518 a 519) v souladu se strategickými dokumenty a klimatickými závazky Prahy, ČR a EU.
S mnoha alternativami řešení městské a tranzitní dopravy v Praze a Středočeském kraji se můžete seznámit třeba v prezentaci „Pražský okruh v kontextu 21. století“, která je dostupná z: https://rozumnadoprava.cz/prezentace-a-dalsi-materialy/
Titulek „Hloupost nebo vývoj“ naprosto sedí.
Buď zvítězí ochrana, dnes již legislativně chráněných hodnot ve smyslu VÝVOJE pozitivního směřování společnosti nebo HLOUPOST jejich zničení ve stylu: Když se kácí les, létají třísky. Poznámka k problému: Byla tu v minulosti silná víra v blahodárný vliv okruhu na dopravu v Praze, jeho jistě potřebné, jihozápadní části. Po poklesu dopravní intenzity v prvním roce, hlavně TIR, intenzita na Barrandovském mostě vzrostla za pouhých deset let ze 100 tis. aut na současných 145 tis/den. To jsou fakta ne demagogie. Vaše stanovisko neobsahuje žádná fakta, překvapivě ani žádný profesní přírodovědecký názor, který by mohl být zajímavý. Obsahuje pouze mediálně podporovanou politickou víru v okruh. Kudy povede a co se při tom zničí, nebo nezničí, je přece zásadní …