Paní Ing. Hana Štichová poslala redakci deníku Metro následující dopis, ve kterém reagovala na článek o Pražském okruhu redaktora Filipa Jaroševského, publikovaný ve vydání pro Prahu dne 10. 8. 2022. E‑mail, který poslala 15. 8. 2022 redakci i přímo autorovi článku, zůstal zatím bez odezvy.

Reakce na článek „Žaloba na okruh? Zoufalství“, který vyšel v deníku Metro dne 10. 8. 2022

Vážená redakce deníku Metro,

ve vydání Vašeho deníku dne 10. srpna 2022 byl publikován rozhovor redaktora Filipa Jaroševského se starostou MČ Běchovice Ondřejem Martanem pod názvem „Žaloba na okruh? Zoufalost“. Tématem tohoto rozhovoru je schválení záměru dvacáté městské části (dále jen MČ) na svém mimořádném zasedání koncem července t. r. podat k soudu žalobu na vydané územní rozhodnutí k úseku 511 Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1.

Protože již dlouhodobě sleduji tuto dopravní problematiku, která byla v devadesátých letech i mojí profesní náplní, tak si dovoluji k předmětnému článku zaujmout stanovisko s tím, že se postupně vyjádřím k těm odstavcům, jež se vztahují k dopravě a netýkají se některých současných politických problémů v hlavním městě Praze, o kterých článek rovněž pojednává.

Za účelem získání stejného náhledu na Pražský okruh, připojuji níže uvedený obrázek, který si nechaly vypracovat dotčené MČ, na jejichž území se  dosud  nachází nezrealizované úseky okruhu (modré značení SOKP ZÚR-1995).

Obrázek nazvaný „Pražský okruh vychází z koncepce 60. let minulého století, mezitím se situace radikálně změnila“ má velmi důležitou legendu, ve které se na rozdíl od názvu používá pro okruh zkratka SOKP (Silniční okruh kolem Prahy) a text na světle modrém podkladě popisuje ekonomické, dopravní i právní změny, ke kterým došlo od založení trasy okruhu do současnosti. Ke zkratce SOKP nutno dodat, že se stále používá i v dosud platné územně plánovací dokumentaci, přičemž  název Pražský okruh se zavedl do dopravních předpisů až v devadesátých letech, když se zprovoznila část okruhu na západě a když na severozápadě byla změnou územního plánu posunuta trasa od Roztok na území Prahy.

Obrázek dále přehledně zachycuje územní historii Prahy v průběhu dvacátého století až do současnosti a adekvátně k tomu od roku 1965 i předpokládaný rozvoj nadřazené komunikační sítě na území Prahy (vnitřní městský okruh – MO a vnější silniční okruh kolem Prahy – SOKP) taktéž do současnosti. Oproti platné územně plánovací dokumentaci navíc ještě obsahuje nedávno aktualizovaný alternativní návrh – regionální alternativu SOKP (červené označení trasy) a také dosud nevybudované úseky Pražského okruhu, které jsou plánovány v ZÚR přes několik MČ (modré označení trasy).

Poznámka:
Alternativní návrh, tj. regionální alternativu SOKP vznikla v roce 2014 z podnětu MD ČR, jmenovitě pana ministra Ing. Antonína Prachaře, na jehož pokyn si ŘSD ČR objednalo studii proveditelnosti a účelnosti (STPÚ). Studie byla za dílčí spolupráce investora vyhotovena v dohodnutém termínu a vyfakturována. Se změnou ministra dopravy (Ing. Dan Ťok) byla personální změna ŘSD a nedošlo k veřejnoprávnímu projednání studie (což je výhradně v gesci ŘSD) a studie byla odložena ad acta. Městské části studii STPÚ akceptovaly a s ohledem na časový odstup objednaly aktualizaci STPÚ 2020.

Z obrázku též jednoznačně vyplývá, že k největšímu územnímu rozšíření Prahy došlo v první polovině 70. let minulého století a že původně navržený SOKP splňoval kritérium okruhu kolem Prahy jen cca 9 let. V této spojitosti modrá tečkovaná čára připomíná, že až do začátku 90. let minulého století byla trasa okruhu vedena na severozápadě mimo Prahu severně od Roztok a na jihovýchodě na území MČ Petrovice, Křeslice a Újezd, přitom v současnosti je již větší část na jihovýchodě v provozu a byla naopak z území Prahy vysunuta k Jesenici.

Vyjádření k vlastnímu  článku

Otázka redaktora:
„Co přesně podání žaloby pro Prahu 20 a okolní obce znamená?“
Odpověď starosty:
„Podání žaloby měsíc před volbami na část okruhu, která neprochází mojí městskou částí, je, dle mého soudu, snaha o zoufalé zviditelnění se na úkor všech, kteří na okruh čekají a kteří kvůli jeho absenci musí každý den žít vedle přeplněných nekapacitních komunikací.“

STANOVISKO:
Na území Prahy 20, tj. v Horních Počernicích, se již nachází část nejdéle provozovaného úseku 510 Pražského okruhu a do této jeho části jsou napojeny mimoúrovňovými křižovatkami dálniční komunikace D10 a D11. Podle odborného posouzení, které má MČ k dispozici, spočívá problém v tom, že již v současnosti je dopravní zatížení této části úseku na hranici propustnosti. Další zvýšení dopravního zatížení, které nastane připojením úseku 511, přičemž se ještě navíc musí též počítat i s nárůstem zátěže z dostavby D11 a D35, bezpodmínečně vyvolá rozšíření odpovídající části úseku 510 na 2 × 4 pruhy a úměrně k tomu přebudování dotčených mimoúrovňových křižovatek a ostatních městských komunikací v daném místě. S ohledem na přilehlou zástavbu v této oblasti Horních i Dolních Počernic a i bezprostředně navazujícího Černého Mostu je tato přestavba nereálná.

Otázka redaktora:
„Jaké teď čekáte dopady? Může se pokračování výstavby oddálit?“
Odpověď starosty:
„Pevně věřím, že budou minimální. […] Horší je ale uvědomění, že Pražskému okruhu chybí na severu další tři úseky. Vzniká tu tedy prostor pro trojnásobnou navazující obstrukci z míst, které s okruhem nijak nesousedí.“

STANOVISKO:
Už z vpředu uvedeného obrázku vyplývá, že dosud nezrealizovaná severozápadní část Pražského okruhu s úseky 518 (Ruzyně – Suchdol) a 519 (Suchdol – Březiněves) byla v územně plánovací dokumentaci více jak 25 let vedena mimo území Prahy severně od Roztok.

Počátkem devadesátých let minulého století z podnětu bývalého Ústavu dopravního inženýrství hl. m. Prahy (též autor velmi nevhodně situované severojižní magistrály v centru Prahy, jak je dnes jednoznačně potvrzeno) projednalo tehdejší vedení města neveřejně změnu v té době platného Územního plánu hl. m. Prahy v tom smyslu, že trasa severozápadní části okruhu byla přesunuta od Roztok na území Prahy a nazvána jižní variantou (dále jen varianta J).

Varianta J severozápadní části Pražského okruhu prochází napříč městskou částí Suchdol, po té z hlediska ekologie cennými přírodními územími jako jsou Trojská kotlina, Kaňon Vltavy u Sedlce (NATURA 2000), přírodní památka Zámky a Drahaňská rokle. Bezprostředně se pak dotýká zastavěného území MČ Dolní Chabry, které se nachází v údolí a bude uzavřeno výše položenými dopravně silně zatíženými komunikacemi (Ústecká, Čimický přivaděč a Pražský okruh) a s vrchu leteckým koridorem bez jakékoliv možnosti přístupu bezemisního vzduchu do vlastní MČ – viz dále uvedené obrázky.

Variantou J byl především sledován záměr co nejdříve tuto část Pražského okruhu, vybudovat a pokud možno už od roku 2006 používat:

• jako městskou komunikaci na severu Prahy mezi MČ Praha 8 a 6 na pravém a levém břehu Vltavy, kde tato komunikace dosud chybí a stále se jezdí přes centrum a
• dočasně i jako quasi městský okruh na severu Prahy, s čímž počítaly všechny doložené modelové dopravní výpočty.

EIA (posuzování vlivů na životní prostředí) pro variantu J Pražského okruhu na severozápadě, zpracovaná v letech 2001 – 2002, považuje však tuto variantu v dlouhodobém horizontu za nejhorší možné dopravní řešení v předmětné oblasti.

Vedení hlavního města na základě výsledku tohoto posouzení zastavilo veškeré přípravné práce na severozápadní části Pražského okruhu a zaměřilo se na přípravu realizace severní části Městského okruhu a jihovýchodní části Pražského okruhu.

V té době byly již vypracovány podklady k severní části Městského okruhu, ve třech variantách podle vzdálenosti od centra města, s pracovními názvy Dana, Blanka a Hana. Hana byla situována nejblíže centru a Dana nejdále od centra.

Vedení hlavního města, místo aby vycházelo z výsledku EIA a hledalo co nejoptimálnější městské dopravní vztahy v daném území (např. Městský okruh ve variantě Dana a adekvátně k tomu nikoliv Pražský okruh na severozápadě ve variantě J, ale ve variantě severní (S), tak se zachovalo v podstatě protiprávně, neboť už dokončilo výstavbu Městského okruhu na severu Prahy ve variantě Blanka bez řešení dalších co nejkratších městských vazeb na severu Prahy a tedy i dosud chybějícího komunikačního spojení mezi Prahou 8 a 6.

V současnosti už neplatí, že varianta J Pražského okruhu na severozápadě bude hlavně městskou komunikací na severu Prahy, jejíž výstavbu zaplatí stát. Přitom tato úvaha byla hlavní podmínkou k prosazení změny Územního plánu hl. m. Prahy začátkem 90. let minulého století. Bylo to v době, kdy nebyl ještě vybudován Pražský okruh na jihu a na východě a trasy těchto částí byly v tehdy platném Územním plánu vedeny kolem MČ (Petrovice, Křeslice a Újezd), z čehož vyplývalo, že tyto části Pražského okruhu budou nabízet i nejkratší spojení pro tranzitní vztahy mezi dálnicemi ve směru východ – západ Evropy.

Dnes je realita taková, že v první dekádě tohoto století byla již postavena jihovýchodní část Pražského okruhu, která z podnětu nesouhlasu obyvatel výše vyjmenovaných MČ byla vysunuta  mimo území Prahy na k. ú. Jesenice, a tím se nejkratší trasou pro tranzit mezi dálnicemi D10, D11 a D5 stane po dostavbě celého Pražského okruhu jeho severní část, a tedy varianta J severozápadní části Pražského okruhu.

Bez ohledu už na současnou potřebu výrazného zlepšení životního  prostředí a naše závazky v této oblasti pro budoucnost v rámci Evropy, dojde v Praze variantou J severozápadní části Pražského okruhu i k enormnímu přitížení životního prostředí pražské severní terasy a je otázkou, zda špatné ovzduší ze severozápadu Prahy nebude též negativně ovlivňovat ovzduší v centru kvůli konfiguraci terénu a relativně malé vzdálenosti mezi variantou J a Pražským hradem (cca 5,5 km).

Nelze taktéž opomenout i fakt, že nad trasou varianty J severozápadní části Pražského okruhu vede souběžně letecký koridor k letišti Václava Havla. Navíc se počítá s výstavbou další ranveje, a tedy hluk  z leteckého provozu, který je již dnes v trase varianty J značný, rovněž dále poroste. Vyplývá z toho jediné, že hlukový aspekt musí být jedním z hlavních kritérií v posouzení vhodnosti trasy J z hlediska životního prostředí.

Otázka redaktora:
„Odpůrci jako nejčastější důvody zmiňují zvýšení hlukové zátěže. Mají se bát?“
Odpověď starosty:
„Zvýšení je očekávatelné. Nemá smysl říkat, že ne. Jde ale o jednostranný pohled. Tou druhou stranou je zásadní úleva pro čtvrti a městské části, které jsou denně přetěžovány nadlimitními vlivy z dopravních tepen procházejících jejich centry, jako je například Spořilov. Pražskému okruhu je vyčítána úloha, kterou již nyní nese Jižní spojka se Štěrboholskou radiálou. Tranzit však tvoří menšinu zátěže. Nejvyšší počet vozidel na okruhu tvoří doprava místní. Řidiči si hledají cesty i tam, kde nemá kapacitní doprava co dělat.“

STANOVISKO:
Odpověď poskytuje první a třetí obrázek v tomto dopisu. Oba obrázky ukazují, že odstraňování nadlimitních vlivů z dopravního provozu na některých komunikacích uvnitř města řeší Pražský okruh toliko přenesením problému do jiné MČ uvnitř Prahy – viz Horní Počernice/Černý Most či absolutní likvidace přijatelného životního prostředí v údolí Dolních Chaber.

Dále z prvního obrázku vyplývá, že do Pražského okruhu je zaústěno celkem 12 silničních spojení, z toho je 9 dálnic. Vzhledem ke geografické poloze České republiky (nachází se ve středu Evropy) stane se Pražský okruh po dokončení výstavby křižovatkou mezinárodní silniční sítě, pro kterou platí nařízení č. 1315/2013/EU o transevropských dopravních sítích (TEN-T). K zásadám rozvoje TEN-T patří především zvýšení plynulosti a bezpečnosti provozu, rychlé spojení velkých aglomerací, obcházení MČ a oddělení městské a tranzitní dopravy. V této souvislosti je proto názor pana starosty, že tranzit tvoří menšinu zátěže, neakceptovatelný.

Tento bod je třeba ještě doplnit o tato další fakta:

• Významným problémem se v poslední době jeví i změny klimatu, kdy celá Praha je ovlivněna inverzním počasím či smogem.
  Vedení hlavního města v této spojitosti oznámilo, že v centru bude omezena doprava, ale na Pražském okruhu zůstane vždy zachována. Kam se schová cca 100 000 obyvatel MČ, na jejichž území povede Pražský okruh?
• Jízda po Pražském okruhu bude zpoplatněna.
  Jakým způsobem hodlá Praha řešit výjimky pro městskou dopravu? Můžeme se těšit na „známý český Kocourkov“?

Závěr

Z uvedeného rozboru je zřejmé, že současné chápání Pražského okruhu některými politickými subjekty jako kapacitní komunikace hlavně pro městské dopravní vztahy, a to nejen na okrajích Prahy, je nesprávné a pro budoucnost naší malé zemičky nebezpečné v tom smyslu, že se apriori vytváří potřeba výstavby dalšího vnějšího silničního okruhu, který teprve bude odpovídat nařízení č. 1315/2013/EU o transevropských dopravních sítích (TEN-T). Ale může si naše zemička při současném nevyzpytatelném chování klimatu dovolit takto likvidovat přírodu pro budoucí generace na území ČR?

 

V Praze dne 15. 8. 2022

Ing. Hana Štichová