Lenka Hornychová    

Jsme oběti vědeckotechnické revoluce 19. a 20. století. Člověk po dlouhou dobu opravdu věřil, že ho věda a technika osvobodily od přímé závislosti nejen na přírodě, ale také na místech, kde žije.

Od dávných dob byl genius loci – duch místa pokládán za konkrétní skutečnost, s níž se člověk setkává v každodenním životě. Člověk nemůže získat oporu pro svou existenci jen ve vědeckém poznání. Lidé naléhavě hledají vlastní identitu a ta nepochybně závisí na přináležitosti k místům. Součástí identity jsou i symboly, mýty a příběhy, které umožňují orientovat se ve svém prostředí a identifikovat se s ním. Pocit domova, tato existenciální dimenze, má hluboké kořeny. Jen řešení praktických problémů nepomůže, pokud nepochopíme důležitost tohoto rozměru lidské existence.

Krajina pod Troskami, jeden z nejmalebnějších koutů celých Čech, je ohrožena necitlivou realizací silnice I/35 ve variantě E1 u Rovenska pod Troskami, Žernova a Tatobit. Varianta E1 je vedená po téměř 1 800 metrech mostních konstrukcí. Pohledově nenávratně zničí malebnost území a krajinný ráz Českého ráje. Rovensko pod Troskami je ze západu, jihu a severu sevřeno třemi kopci v údolí Lužicko-Boskovického zlomu (Rovenský zlom). Tato obtížně větratelná oblast bude zatížena hromadícími se emisemi z dopravy a ohromnou hlukovou zátěží.

Mohutné linie mostních staveb se výrazně uplatňují v krajinné scéně. Krajinný ráz, který je předmětem ochrany (tzv. zákonná kritéria ochrany krajinného rázu ), je charakterizován kulturními dominantami (Trosky, vrch Kozákov, Hrubá Skála). Důležitými kritérii hodnocení jsou na příklad výraznost scenérie, neopakovatelnost nebo nezaměnitelnost krajinných forem. Patří sem také harmonie měřítka krajiny, zřetelný soulad měřítka prostoru a měřítka jednotlivých prvků. Plánované mostní estakády hrubě krajinný ráz poškozují.

Krajina je nositelem pocitu domova. Kopce, hory, krajinné dominanty i lidská dimenze v krajině – kulturní památky a památná místa, tvoří optickou a duchovní mapu teritoria. Krajina v sobě nese historii všech lidí, kteří žili na daném území, od dob mezolitických lovců a sběračů až po současnost. Rozloha původní krajiny se postupně zmenšuje. Krajina chudne vlivem výstavby a globalizace, ztrácí se paměťová a citová hodnota.  Stavba dálnice změní mentální mapu krajiny a její vymezení.

Nelze se smířit s dominantním umístěním mostních estakád při realizaci silnice I/35 ve variantě E1 u Rovenska pod Troskami, Žernova a Tatobit. Kvalitní obsluhu města i napojení navazující přeložky silnice II/283 na Semily přes MÚK Tatobity (Volavec) řeší šetrnější tunelová varianta E2, která odvede oproti variantě E1 dopravu i z průtahu přes Tatobity. Nezatíží území Tatobit a Žernova novou hlukovou zátěží, včetně emisí z dopravy a nezhorší životní prostředí. Tunelová varianta E2 nebyla zpracována a posuzována v rámci řízení EIA. Vedení silnice tunelem eliminuje negativní dopady varianty E1, zachovává ráz krajiny a obyvatelé Rovenska, Žernova a Tatobit (cca 2 000 obyvatel) budou ochráněni od hluku a emisí.

Proces přípravy v posledních třech letech probíhal v době protipandemických opatření a omezení, včetně nouzového stavu, kdy vykonávání občanských práv a dohledu nad celým procesem, účast a informovanost občanů byla zásadně omezena a ztížena. Neřešení a přehlížení předložených námitek může vést v dalších krocích přípravy výstavby k potenciálním soudním sporům.

Staráme-li se o krajinu, tak se věnujeme dvěma činnostem –
péči o stromy, vody, petrklíče, brhlíka … a také o svoji duši.
Václav Cílek: Krajiny vnitřní a vnější

6. 2. 2023

 

 

 

 

  

Rychlostní silnice I/35 přes Český ráj
https://rozumnadoprava.cz/problematicke-dopravni-stavby-nejen-v-praze/#I35

 Proč  NE  dálnici Českým rájem 

 ════════════════════════ 
Oblast Českého ráje a dálnice D35
 ════════════════════════ 

→  zpět na Ohrožená příroda