Dne 11. října proběhla konference „Kamiony do města nepatří“ v centru Plechárna na Černém Mostě – Praha 14.
Stěžejními body přednášek a diskuze byly negativní dopady tranzitní kamionové dopravy ve městě a potřeba zabránit mísení městské a tranzitní dopravy prostřednictvím obchvatů s ohledem na plynulost a bezpečnost provozu, ochranu životního prostředí a zdraví obyvatel.
„Dlouhodobě sledujeme neuspokojivý vývoj v oblasti dokončení Silničního okruhu kolem Prahy (SOKP), jakož i neřešené převedení tranzitní a kamionové dopravy mimo aglomeraci Prahy. Podporujeme diskuzi s odborníky a občany s cílem najít optimální variantu řešení, nepoškodit životní prostředí, co nejméně zatížit dotčené městské části a obce,“ uvádí Gabriela Lněničková z Platformy za kvalitní dopravní infrastrukturu, organizátor konference.
„Silniční okruh kolem Prahy je součástí transevropské dálniční sítě TEN-T dle rozhodnutí EU č. 661/2010/EU (dříve 1692/96). K zásadám rozvoje TEN-T patří především zvýšení plynulosti a bezpečnosti dopravy, rychlé spojení velkých aglomerací, obcházení hlavních městských center, oddělení vnitroměstské a tranzitní dopravy. SOKP se stal bohužel čistě politickým tématem a zanedbalo se objektivní posouzení variant řešení, které by skutečně minimalizovaly negativní dopady tranzitní kamionové dopravy na obyvatele,“ dodává Petr Kasa, zakladatel Platformy za kvalitní dopravní infrastrukturu.“
Pohled dopravců prezentoval na konferenci Josef Melzer, 1. viceprezident ČESMAD: „Hladké fungování nákladní dopravy je podmínkou ekonomické prosperity. Plynulost a bezpečnost provozu je pro řidiče nákladních vozidel mnohem důležitější kritérium než o pár kilometrů delší trasa. Špatný stav infrastruktury a časová zpoždění v důsledku kolon negativně ovlivňují rychlost a spolehlivost dodávek, náklady na údržbu vozidel a pracovní prostředí řidičů.“
Doc. Michal Vojtíšek ze stavební fakulty ČVUT popisuje faktory, které se podílí na zvýšení emisí: „Špatný technický stav vozidel, přetížená dopravní síť a zácpy mají za následek výrazný nárůst emisí. Popojíždějící vozidla produkují řádově mnohem více škodlivých látek než vozidla při plynulém provozu. Je proto žádoucí zavádět opatření na snižování intenzity silniční dopravy jakými jsou např. podpora průmyslu s vysokou přidanou hodnotou místo překladišť a montoven, rozvoj ve vnitřním prostoru měst, ne na zelené louce a dále podpora MHD, cyklistické a železniční dopravy.“
MUDr. Radim Šrám z Akademie věd ČR uvádí, že znečištěné ovzduší má prokazatelně negativní vliv na lidské zdraví a dlouhodobá expozice vede ke vzniku civilizačních chorob: „Nejvýznamnější riziko představují velmi jemné prachové částice, na které je vázána podstatná část koncentrací benzo(a)pyrenu. V ČR jsou dlouhodobě překračovány koncentrace BaP u 56% populace. Prokázaným důsledkem současného znečištění ovzduší je zvýšená nemocnost dětí předškolního věku, astma, kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Nejvíce ohrožené skupiny představují těhotné ženy, děti předškolního věku a senioři.“
Vystoupení jednotlivých aktérů konference byla doplněna celou řadou dotazů ze strany veřejnosti. Převažovala témata týkající se posuzování vlivů dopravních staveb na životní prostředí (tzv. EIA). Byla konstatovaná negativně vnímaná častá praxe v ČR při posuzování vlivů staveb na životní prostředí, jakou je zkreslování skutečných dopravních intenzit v hodnocených lokalitách a umělé snižování reálných hlukových a imisních zátěží. Diskutující občané vyjadřovali nesouhlas s tím, že problém jedné části Prahy nelze řešit nepřijatelným dopravním přetížením jiné městské části. Padla i otázka kompenzací postiženým občanům, kterým je do bezprostřední blízkosti jejich obydlí přiváděna právě těžká kamionová a jiná tranzitní doprava. Celkově se vyjadřovaná nespokojenost k těmto otázkám nesla v duchu zklamání občanů nad tím, že se doprava v Praze řeší na dalších několik desetiletí pod heslem „o nás bez nás“.
Následovaly otázky k existenci detailního technického řešení jiných variant okruhu než v současnosti prosazovaného návrhu SOKP dle zásad územního rozvoje s přáním, aby řešení okruhu vycházelo z potřeb občanů, ochrany jejich životních podmínek a z návrhů odborníků, nikoliv dopravně neerudovaných politiků.
