▼ klepněte na obrázky ▼
Teploty v Praze okolo 35 stupňů?
Asi už tady máme začátky klimatické změny. Zdálo se, že nás to čeká někdy v budoucnosti, ale chyba lávky. Díky souběhu jevu El Niňo a dalších nepříznivých klimatických vlivů zažíváme letos v létě ukázku budoucího zcela běžného průběhu léta s vysokými teplotami, bouřemi, přívalovými dešti a půdním suchem.
Na co se tedy můžeme těšit?
Bude se zvyšovat frekvence, výskyt, intenzita a délka trvání období s extrémně vysokými teplotami. Změnami prochází také hydrologický cyklus, stoupá riziko přívalových dešťů a lokálních povodní a zároveň nás čekají období extrémního sucha. Modely počasí předpovídají zvyšující se četnost vichřic a silných bouří. Praha je klimatický ostrov, který v zastavěných oblastech akumuluje teplo ve dne a v noci ho vyzařuje a ohřívá své okolí. Důležitým faktorem je rovněž antropogenní teplo, které se uvolňuje v dopravě, při vytápění nebo klimatizaci.
Ve městě je velký podíl povrchů s nízkou propustností, což způsobuje rychlý odtok vody. Zvětšující se sucho a zhoršená kvalita ovzduší vlivem exhalací z dopravy vede ke zhoršení stavu vegetace. Dopady sucha na městskou krajinu nejsou odvozeny pouze z množství srážek, ale jsou důsledkem trvalého záboru půdy pro stavby a degradace ploch v důsledku způsobu hospodaření. Snížení retenční kapacity krajiny vede k narušení mikroklimatu. Suchem mohou být ohroženy zásoby pitné vody.
A jak se to týká přímo nás lidí?
„Vysoké teploty a vlny horka mají prokazatelný negativní vliv na zdraví obyvatel a extrémní události mohou zvyšovat úmrtnost. Zvýšená tepelná zátěž může vést ke zdravotním potížím, vyšší nemocnosti a úmrtnosti v citlivých skupinách obyvatel, zejména v případě seniorů a lidí s kardiovaskulárními a respiračními onemocněními a malých dětí. Vlivem extrémních teplot se snižuje efektivita práce a klesá pozornost řidičů, což může vést ke zvýšené nehodovosti. Extrémně vysoké teploty mohou negativně ovlivnit ekonomickou výkonnost a vést ke snížení kvality života.“ Citace tohoto nepochybně silného varování je z dokumentu Strategie adaptace hlavního města Prahy na klimatickou změnu (dále Adaptační strategie), který je dostupný z:
https://adaptacepraha.cz/wp-content/uploads/2023/02/strategie_adaptace_cs_website.pdf#page=9
Tento materiál vydal Magistrát hl. města Prahy v roce 2020 a navazuje na Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky, schválené Usnesením vlády ČR v roce 2015.
V roce 2015 se Praha stala členem iniciativy Mayors Adapt, a tím přijala závazek vypracovat strategii adaptace na klimatickou změnu, a poté sledovat a hodnotit proces a průběh adaptačních opatření.
Adaptační strategie obsahuje postupy pro zmírnění dopadů nepříznivých vlivů. Mikroklimatické podmínky lze zlepšovat prostřednictvím zelené infrastruktury. Stromy a trávníky mají schopnost ochlazovat ovzduší, zachycovat srážkovou vodu a prachové částice. Poskytují prostor pro oddych, mají pozitivní vliv na zdraví a estetické vnímání prostředí. Koncept zeleného pásu vytvoří krajinné rozhraní příměstské krajiny a parků, jakousi nárazníkovou zónu mezi zástavbou a vybranými zvláště chráněnými územími (ZCHÚ) a evropsky významnými lokalitami (EVL).
Nezastavěné přírodních plochy umožní lepší provětrávání centrálních částí města. Ekologickou stabilitu zelené infrastruktury nepříznivě ovlivňuje neprůchodnost krajiny a její fragmentizace. Krajinný ráz a krajinné prvky jsou předmětem ochrany, jsou součástí genia locci stejně jako příroda a kulturní dědictví.
Krajina v sobě nese víc, než je vidět na první zhlédnutí. Nese v sobě historii i vzpomínky nedávných generací našich dědů. Pomůže nám se identifikovat s historickou zkušeností naší země i najít sebe sama a své místo v životě v době přítomné.
Na jedné straně jsou přijaté ekologické závazky a na straně druhé jsou z minulosti převzaté megalomanské projekty dálnice D0 vedené po území města Prahy, které popírají všechny tyto závazky a zásady boje s klimatickou změnou. Trasa severní části Pražského okruhu, SOKP 518 a 519, vede přírodním parkem Draháň-Troja, chráněnými přírodními památkami, v těsném sousedství přírodní rezervace, nemovitou kulturní památkou hradiště Zámka, evropsky významnou lokalitou Kaňon Vltavy u Sedlce a všemi jejich ochrannými pásmy.
Vede největším zeleným územím na severu Prahy, které je rekreační zónou pro 50 až 100 tisíc obyvatel sousedících sídlišť. Bez ohledu na legislativní vývoj ochrany území, která byla v uplynulých třech letech ještě rozšířena, je pokračováno v zastaralé koncepci trasování okruhu v profilu šestiproudé dálnice, po které má jezdit přes 100 tisíc vozidel denně. Důsledkem realizace této dálniční stavby bude zničení všech dosud chráněných hodnot.
Jaký je tedy opravdu veřejný zájem?
Je to zdraví a životní podmínky obyvatel žijících na severu Prahy, ochrana přírodních a historických památek, nebo další expanze automobilové dopravy, která je zdrojem zdravotních problémů nejslabších členů společnosti a degradace příměstské rekreační krajiny?
Za mě je nejvyšším veřejným zájmem jednoznačně zdraví a kvalitní život občanů.
Možnosti pobytu v přírodním prostředí v nedotčené krajině se v současnosti stále zmenšují. Krkonošský národní park zvažuje zavedení vstupného, které by omezilo neúměrné množství návštěvníků. I příroda si potřebuje odpočinout, aby se mohla zregenerovat a zůstala zachována pro budoucnost. Škoda, že nedoceňujeme kvality prostředí, které máme na dosah našeho bydliště, kde můžeme najít odpočinek, regeneraci sil a realizaci volnočasových aktivit.
(Publikováno 12. 7. 2023)