Koncem února 2024 vzbudila velký rozruch zpráva, že odbor ochrany prostředí magistrátu hl. m. Prahy zamítl v rámci procesu EIA (posuzování vlivů na životní prostředí) lanovku mezi Podbabou, Trojou a Bohnicemi. Na základě podnětu k přezkumu Ministerstvo životního prostředí potvrdilo 26. června 2024 nesouhlasné stanovisko k tomuto záměru a následně 2. září 2024 vydalo souhlasné stanovisko EIA na dálnici D0 518–519.

Z dokumentací EIA k uvedeným stavbám a z nezávislých odborných posudků vyplývá, že šestiproudá dálnice vedená od lanovky cca 2 km vzdušnou čarou v mnohem exponovanější lokalitě z hlediska přírodních a krajinných hodnot má řádově horší dopady na životní prostředí, veřejné zdraví a klima než ekologická lanovka. Vydání souhlasného stanoviska EIA k D0 518–519 je fatálním selháním MŽP a dalších dotčených orgánů státní správy, které se k této stavbě vyjadřovaly!!

Případný argument, že dálnice je mnohem významnější stavba než lanovka, neobstojí, protože podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí: „V rámci procesu EIA hlediska veřejného zájmu, účelnosti či funkčnosti záměru, případně další hlediska, která přímo nesouvisejí s vlivy záměrů na životní prostředí a veřejné zdraví, nemají být brána v úvahu.“

Pojďme se podívat na srovnání těchto staveb na základě klíčových kritérií.

Technické parametry

Lanová dráha je cca 2,3 km dlouhá, má 3 stanice a 5 pylonů, zatímco šestiproudá dálnice má délku cca 16 km (hlavní trasa bez přivaděčů), 7 mimoúrovňových křižovatek, 3 velké mosty, 4,6 km tunelů. Lanovka je technicky mnohem jednodušší a násobně šetrnější stavba z hlediska zásahu do krajiny a záboru zemědělské půdy a lesů.

Dopravně koncepční hledisko

Lanovka nabízí rychlé a ekologické spojení mezi Bohnicemi, Trojou, Prahou 6 a Suchdolem, které v této oblasti citelně chybí a zvýší konkurenceschopnost MHD. Šestiproudá dálnice obslouží více než 100 tisíc vozidel denně, z toho cca 2/3 má být indukovaná doprava. Dálnice způsobí nárůst dopravních výkonů o cca 931 tisíc vozokilometrů denně, povede k přesunu části cest z veřejné hromadné dopravy do aut a prohloubí problém suburbanizace. Na rozdíl od dálnice lanovka nabídne ekologické a efektivní spojení mezi Prahou 6 a Prahou 8 v souladu s cíli Plánu udržitelné mobility a klimatickými závazky Prahy.

Negativními dopady dálnice na dopravu v Praze se zabývají odborné články s odkazem na odborné zdroje a oficiální data.

Vliv na veřejné zdraví – ovzduší

Lanovka je v podstatě bezemisní a díky přesunu části cest z naftových autobusů a aut dojde ke zlepšení ovzduší. Realizace šestiproudé dálnice bude znamenat výrazné zhoršení ovzduší v dotčených lokalitách a pouze mírné zlepšení na několika málo komunikacích. Kvůli masivnímu nárůstu osobní a nákladní dopravy způsobí dálnice celkové zhoršení ovzduší v pražské aglomeraci.

Vliv na veřejné zdraví – hluk

Lanovka generuje výrazně nižší hluk a dotkne se pár desítek lidí žijících v nejbližším okolí. Díky přesunu části cest z autobusů a aut dojde ke zlepšení hlukové situace pro obyvatele podél stávajících komunikací. Zatímco desítky tisíc obyvatel budou vystaveni nepřetržitému hluku z dálnice s provozem přes 100 tisíc vozidel denně. Na několika málo městských komunikacích dojde sice k zanedbatelnému zlepšení, avšak celkově se zhorší hluková situace mimo jiné i v důsledku kumulativních vlivů hluku z dálnice a nové paralelní dráhy na Letišti Václava Havla.

Vliv na klima

Téměř bezemisní lanovka přispěje ke snížení emisí CO₂ díky přesunu části cest z autobusů a aut se spalovacími motory. Díky šetrnému stavebně technickému řešení relativně malého rozsahu bude mít minimální vliv na klima v dotčené lokalitě a okolí. Výstavba a provoz šestiproudé dálnice bude generovat obrovské množství emisí CO₂. Na severu Prahy vznikne cca 16 km dlouhý tepelný ostrov, který bude mít negativní vliv na klima (například rozšíření nepropustných ploch, zničení zeleně a přírodních lokalit, likvidace zahrádkářských kolonií, výrazný úbytek podzemních vod, zhoršení mikroklimatických podmínek atd.). Záměr dálnice je v zásadním rozporu s klimatickými závazky hl. města Prahy!

Vliv na nemovité kulturní památky

Lanovka vede v blízkosti dvou kulturních památek: usedlost Sklenářka a usedlost Pazderka. Vzhledem k bezemisnímu a relativně málo hlučnému provozu budou uvedené usedlosti dotčeny minimálně. Blízkost pylonů je pouze vizuálního charakteru, výrazně větší kontrast představuje panorama Bohnického sídliště. Dálnice vede skrz kulturní památku Hradiště Zámka, nejstarší osídlení v Praze již v eneolitu 3800 let př.n.l. Vzhledem k masivnímu zásahu v době výstavby a hlukové a emisní zátěži během provozu bude tato památka významně poškozena. Fosilní betonové monstrum výrazně ztíží přístup k Hradišti Zámka a v podstatě znemožní odpočinkové a rekreační aktivity v této lokalitě.

Vliv na přírodu a krajinu

2,3 km dlouhá lanová dráha zasáhne do trojských svahů jen dvěma pylony ve velmi malé části přírodního parku Drahaň-Troja. Nezasahuje do žádného zvláště chráněného území (ZCHÚ) ani Evropsky významné lokality (EVL). Z hlediska hluku, emisí a záboru plochy bude mít minimální vliv na faunu a floru v dotčené lokalitě. Lanovky se řadí mezi nejšetrnější dopravní stavby a povolují se dokonce v národních parcích!

16 km dlouhá a cca 34 m široká betonová plocha se 7 MÚK, 2 přivaděči, 3 velkými mosty a cca 4,6 km tunelovými úseky zasáhne obrovské území na severu Prahy. Prochází několika ZCHÚ (PP Sedlecké skály, PP Zámky, PR Roztocký háj), ÚSES (územní systém ekologické stability) a EVL Kaňon Vltavy u Sedlce (Natura 2000). Významně poškodí velkou část přírodního parku Drahaň-Troja. Z hlediska hluku, emisí, záboru plochy a zásahu do podzemních vod bude mít negativní vliv na faunu a floru v dotčených oblastech.