Dne 26. února 2019 náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček vydal tiskovou zprávu, že Praha se nebude zabývat alternativní variantou Pražského okruhu.  Dle našich informací toto zásadní rozhodnutí nebylo projednáno v radě, ani v zastupitelstvu, ani v koalici. Tisková zpráva se odvolává na závěry pracovní skupiny, tedy „Pracovní posouzení průchodnosti variant SOKP“, které zpracovali zástupci Institutu plánování a rozvoje (IPR) pod vedením asistenta náměstka Hlaváčka. IPR dlouhodobě prosazuje dálniční obchvat skrz Prahu (tzv. základní variantu).

Neúplné či chybějící zdroje

Tento materiál jsme si pečlivě prostudovali a nechali jej posoudit nezávislým odborníkům.  Základem každé analýzy jsou ověřitelná data, na kterých jsou její závěry vystavěny. V pracovním posouzení však ve většině případů chybí (resp. jsou neúplné) zdroje použitých podkladů a dat, proto je obtížné ověřit, zda jsou uváděná tvrzení relevantní.

Tendenční výběr kritérií

Studie vychází pouze ze tří kritérií, která jsou tendenční a zavádějící: zábor zemědělské půdy, výměra dotčených ploch bydlení, ne/soulad s územními plány obcí.

Zábor zemědělské půdy vs. „nežádoucí zástavba“

Co se týká záboru zemědělské půdy, pro veřejně prospěšnou stavbu, kterou regionální varianta bezpochyby je, tento argument není dostatečný. Jedná se pouze o jedno z mnoha kritérií. Mnohem větším problémem z hlediska záboru půdy jsou logistické a komerční areály a v řadě případů i roztříštěná rezidenční zástavba bez odpovídající občanské vybavenosti, dopravní infrastruktury a nabídky pracovních příležitostí. Obyvatelé těchto satelitů jsou pak závislí na Praze a každodenně zatěžují pražské městské části automobilovou dopravou.

Výměra dotčených ploch bydlení vs. počet dotčených obyvatel a dopravní zátěž

Výměra dotčených ploch bydlení je velmi zavádějící kritérium bez vypovídající hodnoty. IPR ve studii označil plochy do 400 m od osy SOKP/vREG jako neumožňující funkci bydlení, avšak tam přitom „zapomněl“ zahrnout i stávající plochy podél SOKP (a dalších dálničních komunikací) na území Prahy. Z tohoto pohledu by pak např. část sídliště Černý Most, část Horních a Dolních Počernic i Běchovic nebyly vhodné k bydlení. Naopak nebyly vůbec brány v úvahu počet dotčených obyvatel např. do vzdálenosti 1000 m od dálnice a také dopravní zátěž, které by byli, případně již jsou vystaveni.  Trasa regionální varianty sice vede v katastru více obcí, ale dotkla by se výrazně nižšího počtu obyvatel, kteří by byli vystaveni mnohem nižší zátěži.

Nesoulad s územními plány obcí vs. zásady územního rozvoje

Co se týká nesouladu s územními plány obcí, pro vymezení záměrů nadmístního významu je určující územně plánovací dokumentace kraje (tj. zásady územního rozvoje). § 54 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), uvádí následující: „Část územního plánu, která v území znemožňuje realizaci záměru obsaženého v politice územního rozvoje nebo zásadách územního rozvoje, se při rozhodování nepoužije.“ S ohledem na toto ustanovení je zřejmé, že pro realizaci záměru postačuje prokázání souladu se zásadami územního rozvoje, soulad s územními plány pro povolení nadmístního záměru tedy není rozhodující…A změna ZÚR je otázkou politické vůle Prahy a Středočeského kraje.

Není posouzena vhodnost dopravního řešení s ohledem na požadavky PÚR

Klíčovou otázkou je, k čemu má SOKP sloužit a jaká má být jeho funkce v rámci dopravní sítě ČR. Odpovědí na tuto otázku se však posouzení nezabývá. Dle Politiky územního rozvoje – PÚR schválené v roce 2015 Vládou České republiky je důvodem vymezení Silničního okruhu kolem Prahy převedení tranzitní silniční dopravy mimo intenzivně zastavěné části města a účinná distribuce dopravy v metropolitní oblasti a klade za úkol koordinovat rozvoj Prahy a Středočeského kraje. PÚR stanovuje jako hlavní kritérium zajištění vyšší kvality dopravy, minimalizaci konfliktů s přírodou, krajinou, kulturními a civilizačními hodnotami a respektování požadavků Evropské unie na transevropskou dopravní síť TEN-T.

Absence vize rozvoje Prahy

Dlouhodobým problémem hlavního města Prahy je absence vize jejího rozvoje, která by měla být zakotvena zejména v územně plánovací dokumentaci. Jakmile bude SOKP realizován, stane se v dotčeném území výraznou bariérou – hranicí růstu. V severní a severovýchodní části Prahy je z tohoto pohledu jižní varianta SOKP značně limitující: zejména pro budoucí možnost posílit přírodní zázemí v přímé vazbě na okrajové městské části nebo pro rozvoj těchto městských části. Zatímco ve Středočeském kraji dálnice ve volné krajině může být konkurenční výhodou a významnou úsporou času při přepravě lidí a zboží na vzdálenosti mezi městy a obcemi. Silnice jsou motorem ekonomiky do okamžiku, než začínají svou zátěží potenciální rozvoj blokovat, jak hrozí v Praze, kde je nedostatek volných parcel za dostupnou cenu.

Je zapotřebí vypracovat komplexní a nezávislé posouzení variant!

Vzhledem k výše uvedeným a řadě dalším závažným nedostatkům je nutné zdůraznit, že „Pracovní posouzení průchodnosti variant SOKP“ není kvalitním podkladem pro rozhodování o řešení Pražského okruhu. Je zapotřebí zpracovat komplexní posouzení variant nejlépe nezávislou zahraniční institucí.

Odborné oponentní posudky: Ing. arch. Kristýna Jirsová a Ing.arch. Tomáš Vích

Hustota obyvatel a dopravní zátěž v základní a alternativní variantě

Tisková zpráva „Praha se nebude zabývat delší variantou silničního okruhu“
Tisková zpráva „Praha se nebude zabývat delší variantou silničního okruhu“

Prezentace „Pracovní posouzení průchodnosti variant SOKP“
Prezentace „Pracovní posouzení průchodnosti variant SOKP“
     _{^{(pod původními odkazy jsou uvedeny nově platné odkazy)}}