Doprava je významným producentem skleníkových plynů a přispívá ke změnám klimatu. Nejvyšší podíl na emisích z dopravy (cca 93 %) má silniční doprava. Od roku 1993 rostly emise skleníkových plynů z dopravy v ČR téměř nejrychleji z celé EU – o 80%!
Za účelem zmírnění dopadů změn klimatu přijalo hlavní město Praha klimatický závazek. Citujeme z tiskové zprávy MHMP 17.6.2019:
Rada hl. m. Prahy si uvědomuje, že se naše planeta nachází ve stavu klimatické nouze, a tedy i potřebu co nejrychleji zavádět opatření, která povedou ke stabilizaci množství skleníkových plynů v atmosféře. Proto dnes městská rada schválila klimatický závazek Prahy snížit emise CO2 v hlavním městě o minimálně 45 % do roku 2030 (oproti roku 2010) a dosáhnout nulových emisí CO2 nejpozději do roku 2050. Zároveň schválila základní okruhy opatření nutných k naplnění tohoto cíle. Potvrdila tak, že ochrana klimatu je její politickou prioritou.
V oblasti dopravy má však Praha velký problém. Realizace dálničního okruhu skrz Prahu dle Zásad územního rozvoje totiž povede k obrovskému nárůstu emisí skleníkových plynů. Jen samotná výstavba šestiproudé dálnice s technicky náročnými tunely, mosty a mimoúrovňovými křižovatkami bude produkovat velké množství CO2. Největší klimatickou zátěž však bude představovat nárůst automobilové dopravy v souvislosti se zprovozněním nových úseků okruhu a přivaděčů. Z dostupných prognóz vyplývá, že dojde k významnému nárůstu dopravních výkonů na území celé Prahy a v okolí. Vlivem dopravní indukce se brzy zaplní nejen nové úseky okruhu, ale i stávající „odlehčené“ komunikace. Díky nabídce nové silniční kapacity bude automobilová doprava atraktivnější a ohrozí konkurenceschopnost ekologických druhů dopravy. Fenomén dopravní indukce je potvrzen odbornými studiemi i zkušenostmi z praxe: „Čím víc se postaví silnic, tím více na nich bude aut.“
SOKP dle ZÚR je zároveň v rozporu s cíli nově schváleného klimatického plánu hl. města Prahy ze dne 10. 5 .2021 a prioritami v oblasti udržitelné mobility:
- Zvyšovat atraktivitu, kapacitu a výkony veřejné dopravy
- Zvyšovat atraktivitu, kapacitu a výkony nemotorové dopravy
- Snižovat intenzitu automobilové dopravy v Praze
Pokud chce Praha zvýšit atraktivitu a motivovat lidi k většímu využívání udržitelných druhů dopravy, nemůže zároveň ohrožovat jejich konkurenceschopnost nabídkou nových dálničních komunikací na svém území. Příklad: mezi Prahou 6 a Prahou 8 nemá v současnosti tunel Blanka konkurenci. Pokud postavíme další dálniční most u Suchdola, znásobíme atraktivitu IAD oproti udržitelným druhům dopravy. Lidé z uvedených lokalit v podstatě nebudou mít ani jinou rozumnou možnost, jak se dopravit na druhý břeh. Místo toho je žádoucí a logické vybudovat rychlé a efektivní spojení zejména pro kolejovou dopravu, cyklisty, chodce a IZS (městský most mezi Sedlcem a Bohnicemi).
Ani prioritu „snižovat intenzitu automobilové dopravy v Praze“ nelze docílit tím, že vybudujeme další dálnice, MÚK a přivaděče na území hl. města, které dle zastánců okruhu skrz Prahu mají sloužit převážně pro městskou a příměstskou dopravu. Z oficiálních podkladů víme, že jen samotné úseky 518 a 519 povedou k nárůstu 770 tis. vozokilometrů denně v pražské aglomeraci a cca 2/3 dopravy mají být indukované. Je evidentní, že dostavba Pražského okruhu dle ZÚR zatraktivní podmínky pro individuální automobilovou dopravu zejména v okrajových částech města a středočeských obcích. Zkušenosti ze zahraničí potvrzují, že rozšiřování silniční kapacity v městských oblastech vede ke vzniku tzv. urban sprawl (sídelní kaše), delším cestám za prací a nárůstu provozu.
A jak snižovat emise skleníkových plynů z dopravy? Řešení nabízí stěžejní strategické dokumenty, zejména nová „Koncepce městské a aktivní mobility 2021-2030“, jejíž vizí je zlepšit dělbu přepravní práce ve prospěch udržitelných druhů dopravy.
