Projektová příprava severní části Pražského okruhu (D0) pokračuje. Navzdory zastaralosti vlastní koncepce, neekonomičnosti plánované stavby i zničení cenné přírodní a rekreační lokality. Občané proti tomu sepsali již druhou petici. Dokumentace pro stavbu Pražského okruhu v úsecích 518 a 519 Ruzyně–Suchdol–Březiněves bude v blízké době projednána v rámci procesu EIA – posuzování vlivů na životní prostředí. Ministerstvo životního prostředí i magistrát ale nekonají a čekají, jak posuzování dopadne. Arnika a Rozumná doprava proto v otevřeném dopise vyzývají, aby iniciovali diskuzi a hledali jiné řešení, než je vedení šestiproudé dálnice přírodním parkem, archeologickou lokalitou a rekreačním územím desetitisíců Pražanů.
„Zdánlivě mají obyvatelé severu Prahy rekreačních lokalit dostatek. Většinu ploch ale zabírá zoologická a botanická zahrada, tyto umělé světy ale nemohou nahradit přírodní park, nemluvě o nutnosti úhrady poměrně vysokého vstupného. Zničit rekreační území deseti tisícům Pražanů by byla věčná škoda,“ varuje Anna Vinklárková z organizace Arnika.
Přírodní park Drahaň-Troja1 je nenahraditelný – neporušená krajina na severním okraji Prahy s chráněnými přírodními památkami a archeologickou lokalitou hradiště Zámka s tisíciletou historií. Je rekreačním místem pro Pražany a pro přilehlá sídliště Bohnice a Kobylisy, kde žije asi 50 000 lidí. Přes tuto chráněnou lokalitu je plánována šestiproudá trasa Pražského okruhu, která má propojovat jednotlivé dálnice. Největším problémem je shazování občanských protestů jako tzv. NIMBY (Not in my back yard. = Stavte kdekoliv jinde, jen ne za mou zahradou.). V tomto případě jde ale o mnohem víc – o záchranu hodnot v souladu s příslušnými dokumenty a závazky o ochraně kulturního a přírodního dědictví nebo o jejich zničení realizací desítky let zastaralé koncepce dopravního řešení.
„Je nepochopitelné, proč by se měla realizovat 100 let stará koncepce Pražského okruhu, od architekta Krejcara, tehdy v podmínkách nízké motorizace, daleko za Prahou a v území bez jakékoliv ochrany. Realizovat v dnešní době dálnici přírodním parkem by bylo stejně absurdní jako znovu stavět magistrálu centrem města nebo Městský okruh Stromovkou, tak jak to bylo původně plánováno v 80. letech,“ vysvětluje architekt Petr Chaloupek ze spolku Rozumná doprava.
Vedení Pražského okruhu touto trasou si navíc žádá výstavbu tunelů a několika mostů – z toho ten nad Vltavou bude vysoký 80 metrů, to je dvojnásobek Nuselského mostu. Řešení tak bude neuvěřitelně drahé na výstavbu i na provoz, který navíc bude rizikový – tunelové úseky je v případě sebemenší nehody nutné uzavřít. Přitom existují udržitelné a nákladově efektivní dopravní alternativy. Pro tranzitní dopravu lze využít stávající či připravované vzdálenější propojky D7-D8 (I/16, aglomerační okruh), případně tzv. severní variantu, kterou však ŘSD nerozpracovává. Pro městskou a příměstskou dopravu je žádoucí rozvíjet a zkvalitňovat MHD, příměstské železnice, dobudovat parkoviště P+R a B+R, pro kratší vzdálenosti zlepšovat podmínky pro chodce a cyklisty. Ve středočeských obcích zajistit základní občanskou vybavenost, aby jejich obyvatelé nemuseli tak často dojíždět do Prahy.
„Nechceme více než 100 000 aut denně místo přírodního parku. Je absurdní, aby se na jihu Prahy plánovala rozsáhlá rekultivace krajiny pro park Soutok a na severu Prahy se zničily přírodní a historické hodnoty krajinného rázu. Stejně jako byla JV část okruhu nakonec vedena daleko za hranicí Prahy, měla by být jeho severní část trasována geomorfologicky příznivějším terénem ve vzdálenější poloze, která umožní rozvoj území severní Prahy pro účely bydlení a rekreace,“ vysvětluje jedna z iniciátorek petice, architektka Lenka Hornychová.
Posuzování vlivů na životní prostředí severní části Pražského okruhu (úseků 518 a 519 Ruzyně – Suchdol – Březiněves) bude zahájeno začátkem července. Součástí posuzování je rovněž veřejné projednání v rámci něhož mohou jednotliví občané i spolky podat připomínky. Termíny budou zveřejněny v informačním portálu CENIA a na úřední desce MŽP2.
OTEVŘENÝ DOPIS
Na odpověď, kterou jsme 18. 7. 2023 dostali z MMR,
reagujeme následujícím dopisem, který obsahuje
8 bodů podrobně vysvětlených v příloze.
(KLEPNĚTE NA OBRÁZEK)
K výše uvedené
žádosti o přehodnocení severní části Pražského okruhu
a podporu udržitelných dopravních alternativ
se připojily tyto organizace a spolky:
Auto*Mat – Praha 2
Bohnice žijí – Praha 8
Čimice žijí – Praha 8
EUROSOLAR.CZ – Praha 1
Klientské změny s.r.o. – Praha 6
Nad Drahaňským údolím – Praha 8
Pěšky městem – Praha 6
Proti plotu – Praha 8
Sázíme stromy, z.ú. – celorepubliková působnost
Slušná firma – Praha 4
Spolek Chvalská – Praha 20
TJ Sokol Čimice – Praha 8
Veleslavín – Vokovice k životu, spolek – Praha 6
ZA LEPŠÍ CHABRY – Praha-Dolní Chabry
Zdravé životní prostředí – Praha-Běchovice
Pokud se chce váš spolek/organizace také připojit, napište nám.
______________________________
1 Přírodní park Draháň-Troja
https://portalzp.praha.eu/public/c4/6f/85/1727142_422100_letak_pp_drahan.pdf
2 Informační systém EIA
D0 519 https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP488?lang=cshttps://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX01aUDQ4Nl96amlzdG92YWNpRE9DXzMyMDQ4NzI5MjY0OTgyNzQ1MS5wZGY/MZP486_zjistovaci.pdf
D0 518 https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MZP486?lang=cshttps://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX01aUDQ4Nl96amlzdG92YWNpRE9DXzMyMD
Když se vybudoval tunel Blanka, celá Troja v okolí Zoologické zahrady se zaplnila auty. Vždy, když se vybuduje nová silnice, přivede to do oblasti více vozidel, lidem se zjednoduší průjezd, a začnou osobních motorových vozidel využívat tím více. V případě Drahanského údolí je stavba okruhu, tunelů a přivaděčů noční můra. Přinese to více hluku, více splodin a více aut v dotčených městských částech. Další nemalý kus chráněné přírody bude zabrán ve prospěch homo sapiens na úkor stávající fauny a flóry, se kterou si dnes, v době globálního oteplování přece nikdo nemusí lámat hlavu..
Chápu, že je okruh třeba,ale bylo by na místě přemýšlet o variantě,která by sloužila lidem a zároveň neškodila již tak opomíjené přírodě a živočichům,kteří, ač se neumí bránit, mají na své prostředí také právo. Zoologická zahrada i Botanická zahrada jsou sice krásná místa, ale obojí je zpoplatněno. Na severu je neprůchozí areál PL Bohnice, kam sice veřejnost může na procházku, ale již neprojde z východu na západ, musí celý areál obcházet po přilehlých silnicích. Civilizace utlačuje normální život, primární je včas a rychle se dostat do obchodních center a jednoduchá dostupnost autem jenom zvýší počet aut v hlavním městě a zhorší se i možnosti parkování ,pokud se nevybudují parkovací stání a sběrná parkoviště na okraji města. Dopravu to vyřeší jen částečně. Jižní varianta okruhu znamená více aut, více hluku, více prachu, méně prostoru pro život.
Kritizovat umí každý. Cesi jsou v tom geniální. Ale alternativu nabídnout to uz neumíte.
Seznamte se prosím blíže s naším webem a dozvíte se mnoho navrhovaných řešení.
Jaké jsou alternativy řešení městské a tranzitní dopravy v Praze a Středočeském kraji
najdete třeba v prezentaci „Pražský okruh v kontextu 21. století“
https://rozumnadoprava.cz/prezentace-a-dalsi-materialy/
10 principů pro udržitelnou dopravu ve městě
(tzv. „Avoid – Shift – Improve“ přístup)
https://rozumnadoprava.cz/10-principu-pro-udrzitelnou-dopravu-ve-meste/
Souhrn opatření a záměrů v pražské aglomeraci, který nabízí efektivní a šetrné řešení dopravních problémů
https://rozumnadoprava.cz/souhrn-opatreni-a-zameru-v-prazske-aglomeraci/