Okruh kolem Prahy byl diskutován již od dob první republiky, bylo navrženo mnoho námětů na jeho umístění, které vždy měly jedno společné: respektovaly stávající zástavbu a zastavitelnost území, tedy byly to obchvaty tehdejší Prahy.
První odborně technicky zpracovaný návrh trasy (doložený situačně a výškově v přijatelném měřítku) vyhotovil v první polovině 60. let minulého století p. ing. Lada, zaměstnanec SRSD (Střediska pro rozvoj silnic a dálnic, předchůdce dnešního Ředitelství silnic a dálnic ČR). Jeho návrh respektoval zastavěné a zastavitelné území včetně předpokládaného vývoje v té době. V roce 1974 vznikla koncepce rozvoje silniční sítě v Praze, tzv. ZÁKOS (Základní komunikační systém), do něhož byl návrh okruhu podle p. ing. Lady zahrnut, a tím legalizován. Do provozu byl SOKP uváděn od roku 1983 (515), postupně (510, 516, 517) do roku 2010 (512, 513, 514).
Za 27 let (1983-2010) byla uvedena do provozu necelá polovina okruhu a za poslední desetiletí (2010-2020) se na okruhu nerealizoval ani jeden metr.
Příčinou je stávající vládnoucí garnitura, která již 20 let trvale prosazuje zastaralý návrh z 60. let minulého století, který je nyní nefunkční (alternativa A-ZÚR), a zároveň účelově bez odborného zdůvodnění odmítá alternativní řešení SOKP v regionální variantě.
Silničním okruhem kolem Prahy se na webu ROZUMNADOPRAVA.cz zabývalo za tři roky (od září 2017) již více než 20 příspěvků – připomeňme jen několik posledních:
(zveřejněno 25. 1. 2019)
Na co je třeba při volbě trasy Pražského okruhu především myslet:
SOKP = Pražský okruh D0 – je veřejně prospěšná stavba,
pozemní komunikace – dálnice, nadmístního, evropského významu, která bude realizována státem (občany – daňovými poplatníky) s životností minimálně 100 let.
Dolní Chabry ve spolupráci s okolními městskými částmi a středočeskými obcemi finančně podpořily vypracování aktualizace regionální varianty trasy okruhu, která bude základem pro další argumentaci při volbě správného řešení a může sloužit jako podklad pro porovnání obou variant (současné, protežované varianty dle Zásad územního rozvoje A-ZÚR a trasy REGIONÁLNÍ). Variantu A-ZÚR odmítají nejen městské části Prahy, ale uskupení Starostové pro okruh spojuje i některé středočeské obce.
Ministerstvo dopravy ČR obhajuje v současné době definovanou trasu SOKP v alternativě A-ZÚR a považuje ji za jedinou možnou, invariantní (neproměnnou), neuvádí však jediný odborně technický důvod, proč byla přijata.
Regionální trasa okruhu prokazuje svou PROVEDITELNOST, účelnost, ekonomickou, ekologickou a provozní výhodnost oproti koncepčně již nevyhovující trase A-ZÚR.
Regionální alternativa SOKP vznikla jako výsledek Studie proveditelnosti a účelnosti – objednané ŘSD ČR a v roce 2015 nedůvodně odložené.
Aktualizovaná verze regionální varianty je z hlediska zastavěného a zastavitelného území v souladu s územními plány z roku 2020.
Ministerstvem prosazované řešení alternativy A-ZÚR je v rozporu se zásadami evropské sítě TEN-T (do níž SOKP náleží), neboť prochází sídelními útvary a je zdrojem mísení dopravy místní a tranzitní, a je rovněž v rozporu s našimi zákony, jmenovitě PÚR, aktualizací č. 1, která vymezuje pro stavby nadmístního významu převedení tranzitní silniční dopravy mimo zastavěné sídelní útvary. Tyto rozpory se v žádném případě nesmějí ignorovat!
Tvrzení, že náklady na posouzení regionální alternativy by bylo mrhání veřejnými prostředky (do 5 milionů Kč) je nepravdivé.
Naopak skutečnost, že alternativa A-ZÚR je v pořizovacích nákladech mnohem dražší a nemá ekonomickou návratnost v průběhů 45 let, a to ani v případě dvojnásobného výkonového zpoplatnění, znamená podstatně větší mrhání veřejnými prostředky (miliardy Kč).
Dalším bodem, na který není brán zřetel, je rozpor s rozsudkem Nejvyššího správního soudu čj. 1 As 135/2011 – 246 z 31/1/2012, kterým v kap. III D je jasně řečeno, že „do území s překročenými hygienickými limity nelze umísťovat další zdroje znečištění“, jak se děje v případě trasy A-ZÚR u staveb 511–510 (v oblasti Běchovice, Černý Most, Počernice) a také stavby 518 (Suchdol, Lysolaje, Přední Kopanina)***, kde jsou již nyní překročeny hygienické limity.
*** V těchto městských částech jsou překračovány imisní limity BaP a v návrhu
„Program zlepšování kvality ovzduší – aglomerace Praha“ byly tyto MČ zařazeny
mezi cílové lokality, kde je zapotřebí provést opatření ke zlepšení kvality ovzduší.
Tomu, že pro ministerstvo dopravy je ve věci rozhodování před odbornými posudky důležitější názor relevantních partnerů pro diskuzi, tj. podřízených institucí (Středočeský krajský úřad a Magistrát hl. m. Prahy), lze rozumět jako vlastní degradace ministerstva dopravy v jeho vedoucí roli.
Obhajovat polohu A-ZÚR s tím, že má sloužit nejen pro tranzit, ale že má také řešit příměstskou a vnitroměstskou dopravu, je zcela nepřijatelné, neboť podle české a evropské legislativy, která určuje požadavky na pozemní komunikace (Zákon č. 13/1997 Sb., konkrétně § 4 a § 6) a také na komunikace TEN-T (Nařízení EU č. 1315/2013, čl. 17, odst. 2 a odst. 3a) je zcela zřejmé, že SOKP nemůže současně plnit funkci dálnice a místní komunikace pro obsluhu přilehlých lokalit. JEHO POLOHA VE MĚSTĚ JE TEDY NAPROSTO NEVHODNÁ.
Na základě uvedených skutečností je proto nanejvýš vhodné zadat nezávislé odborné posouzení obou variant okruhu formou multikriteriální analýzy renomovanou institucí a následně zvolit další koncepční kroky.
Získejte informace podporující rozumné ŘEŠENÍ okruhu kolem Prahy.
Klepnete-li na níže uvedený odkaz, tak se
O DOSTAVBĚ SOKP – stav v roce 2020
dozvíte více…
Během července a srpna 2020 vznikla k jednání s Ministerstvem dopravy řada stručných materiálů o SOKP, s nimiž by se veřejnost měla seznámit.